Už jsem občánek
Tak ode dneška jsem občánek. Nevím teda, co jsem byla doposud, ale dneska jsem dostala bryndák, na které je nepsáno Občánek Strakonic.
Ráno, když mi maminka řekla, že půjdeme na vítání občánků, nic nenasvědčovala tomu, že je dneska takový významný den. Chvilku jsem si hrála na dece a pak mě maminka oblékla, dala do kočárku a vyrazily jsme na procházku. Nebyla to ale obyčejná procházka, jak jsem, když mě po chvilce sladkého lenošení, vytáhla z kočárku, zjistila. Byla jsem někde vevnitř, a když jsem se rozkoukala, zjistila jsem, že je tam i Nelinka, tatínek, dokonce i babičky a děda. Chvilku jsme stáli na chodbě a pak jsme si šli sednout do takové velké místnosti. Vedle nás seděla teta s Tomáškem, mamka mi pak říkala, že Tomášek je prý můj ženich :) . Pak už jsme jenom poslouchali, chvíli zpívali dětičky, pak chvíli někdo mluvil a když jsem začala přemýšlet, že si schrupnu, odnesli mě mamka s taťkou pochovat k nějaké paní. Druhá paní jim potřásla rukou a dala jim ten bryndák. A to bylo všechno! Celý vítání. Pak jsme se ještě vyfotili a jelo se domů. Ještě, že mám aspoň ten bryndák, jinak bych ani nevěděla, že už jsem občánek.
S "ženichem" Tomáškem: