Stěhování
Tak jsme se přestěhovali. Teda já jsem pořád u maminky v bříšku, ale maminka s tatínkem a Nelinkou se přestěhovali do nového bytu. Je prý větší a lépe se tam všichni vejdeme. Ale musím vám říct, že jsem moc ráda, že už je to stěhování za námi. Pěkně jsme si s maminkou mákly, občas se mi to opravdu hodně nelíbilo a to pak z toho maminku pěkně bolelo bříško. Ale nakonec jsme to zvládli a teď si jenom zvykáme na nový byt. Tatínkovi a Nelince se tam moc líbí, akorát maminka občas pláče a chtěla by se vrátit do toho starého bytu. Ale to ať tě mami ani nenapadne, já už žádný další stěhování nechci, to si tady radši pěkně rychle zvykni.
Také jsme byly 17.6.2008 (30+5) na kontrole. Čekala jsem zase rutinu, ale byla jsem mile překvapená. Napřed to byla klasika, sestřička mamince zkontrolovala moč, změřila tlak (110/60) a pak jí ještě vzala krev. Zato pan doktor se vytáhl, rozhodl se, že se na mne podívá ultrazvukem. Hurá! Radovala jsem se, akorát mě trošku mrzelo, že jsem to nevěděla dopředu a nemohla se pořádně naparádit. Panu doktorovi to ale vůbec nevadilo, pořádně si mě prohlédl, změřil mi všechno možné a řekl mamince, že už vážím 1622 gramů. Pane jo, to už je mě pěkný kousek! Ještě mi zkontroloval srdíčko a řekla mamince, že jsem naprosto v pořádku. A jsem prý o dva dny starší. No to by mě teda zajímalo, jak na tohle přišel? Jak to může vědět, jak jsem stará? Vždyť to nevím ani já sama.
Jo a ten test na cukrovku nám dopadl dobře, takže si v klidu užívám všeho, na co mám zrovna chuť. Maminka mé chutě většinou bez problémů pozná a plně je uspokojí.