Monitor
Dneska mi maminka řekla, že půjdeme k panu doktorovi na monitor. Byla jsem moc zvědavá, co to ten monitor vlastně je? Bude si mě maminka moct zase prohlédnout v televizi? Hlavně aby to nebylo zase něco jako to pití sladkého čaje, to mě moc nebavilo, přemítala jsem cestou. Když jsme přišly do ordinace byla tam jenom sestřička, která tentokrát mamince ani nezměřila tlak, zato ji položila na lehátko a dala jí na bříško dva pásy s takovými malými krabičkami a do ruky tlačítko, na které měla zmáčknout vždy, když ji kopnu a odešla. Maminka ležela, vedle lezl z nějaké bedýnky papír s různě kroucenými čárkami a já se hrozně nudila, takže jsem se snažila kopnout přesně do té krabičky, co měla maminka na bříšku. Aspoň nějaká zábava, i když, že bych se nějak zvlášť dobře bavila, to se říci nedalo. Krabičky neodpovídali, ani když jsem se do nich trefila, takže s nimi nebyla žádná legrace. Byla jsem docela ráda, když je sestřička konečně přišla z maminky sundat. Také utrhla ten papír z bedýnky, ukázala ho mamince a vysvětlila nám, že jedna ta křivá čára je moje srdíčko a druhá nějaké kontrakce dělohy. Obě jsou prý naprosto v pořádku.
Takže už vím co je to monitor, nic nepříjemného, ale také žádná velká zábava, to budeme příště raději doma, co mami?