Jsem tu s vámi, aneb jak to všechno začalo
Jsem úplně malinkatý človíček, a protože ještě neumím psát, a tohle všechno bych si moc rád pamatoval, poprosil jsem maminku, jestli by mi psala deníček. Takže začínáme.
K mamince do bříška jsem se nastěhoval někdy na konci listopadu. Hlavně proto, abych neprošvihnul Vánoce. Maminka o mně ale zatím neměla ani tušení, a tak jsem se rozhodl, že než dám mamince o sobě vědět, pěkně se zatím v bříšku zabydlím. Pelíšek jsem si budoval šetrně, dokonce tak šetrně, že maminka prý nepozorovala žádnou změnu. Ale já už jsem tu byl, a protože jsem už byla pěkně ubytovaný, začal jsem se rozhlížet, koho tady na tom světě vlastně kromě maminky mám. Takže mám maminku, to už vím dávno, a také jí už moc dobře znám. Mám také tatínka a sestřičku Nelinku. Potom má ještě asi nějaké babičky, dědečky, tety, strejdy a spoustu dalších lidiček, ale protože je nevidím každý den, mám v nich zatím maličko zmatek. No však budu mít ještě určitě dost času na to je pořádně poznat.
Vánoce jsem si užil ještě pěkně v utajení, takže jsem nedostal ani žádný dárek. To mi ale nevadilo, měl jsem se v bříšku moc dobře a vychutnával si vánoční dobrůtky, které mi tam maminka posílala. Byly všechny moc dobré, takže jsem ani nemusel maminku zatěžovat nějakými zvláštními přáními, ohledně mých chutí. Byl jsem naprosto spokojený a jenom jsem čekal, kdy si maminka uvědomí, že bydlím u ní v bříšku.
Maminka říká, že to tušila už po Vánocích, kdy jsme byli na chalupě v Mladějovicích, ale protože tam neměla žádný těhotenský test, nikomu raději nic neřekla, aby to prý nezakřikla. Takže jsem zůstaval dál inkognito, i když už jsem měl spojence – tušící maminku.
Z Mladějovic jsme se vrátili až 6.1.2008 a maminka si hned druhý den 7.1.2008 udělala těhotenský test. A já se s radostí hned přihlásil dvěmi čárkami. To bylo radosti! Maminka měla obrovskou radost a nemohla se dočkat, až se vrátí tatínek z práce, aby mu o mně mohla říct. Tatínek koukal na ten maličký proužek, a nemohl tomu vůbec uvěřit. A měl také obrovskou radost! A jakou já měl radost, že už se o mně konečně doopravdy ví. Takže se na sebe už moc těšíme, já, maminka a tatínek. Nelinka se určitě taky moc těší, ale maminka mi říkala, že je ještě maličká a že si mě vůbec neumí představit, ale prý má strašně ráda miminka, tak až v srpnu vykouknu z bříška, bude prý moc šťastná, že mě má. Tak prima, už se na ní také moc těším.
Maminka hned druhý den 8.1.2008 zavolala panu doktorovi, aby o mně věděl a sestřička jí objednala na čtvrtek 17.1.2008. Maminka říkala, že je to strašně dlouhá doba, a že to snad nevydrží. Prý se těší, až mě uvidí. Jak mě uvidí? To mi teda bylo divné a vrtalo mi to hlavičkou až do toho 17.1.2008.
jj super
(anysek, 23. 3. 2008 9:52)