Celou noc o hladu
Tak mám dvě novinky. Ta první je úplně úžasná! Umím se smát nahlas! Zjistila jsem to docela náhodou, když mě tatínek 5.11.2008 polechtal pod bradičkou usmála jsem se a z pusinky mi vylétlo takový nějaký zvláštní bublavý zvuk. Teda co to je? Vždyť já přece nic nepovídám? Když mě tatínek znova polechtal, zvuk z mé pusinky vylétl zase. Přemýšlela jsem, co to vlastně vydávám za zvuky, ale to už jsem slyšela tatínka, jak volá na maminku, aby se přišla podívat, jak se nahlas směju. Ahááá, tak to se nahlas směju. To je paráda, tak já už se umím smát nahlas jako Nelinka. Hurá! Ale umím to, vůbec? Co když mi to půjde, jenom když bude tatínek lechtat? To ze mne vylétne tak nějak samo, ale jak to mám udělat, abych se nahlas smála i bez toho lechtání? Pořád jsem přemýšlela jak to udělat. Nakonec se mi to bez lechtání povedlo až druhý den, když na mne maminka dělala srandovní obličeje. Smích mi vylétl z pusinky zrovna tak snadno, jako při tom lechtání. Paráda, takže už se opravdu plnohodnotně dovedu smát nahlas.
Tak protože smích už bravurně zvládám, rozhodla jsem se vyzkoušet další věc. Všimla jsem si, že maminka, tatínek a dokonce i Nelinka v noci vůbec nepapají. Dokonce ani nebumbají a vlastně asi ani nevstávají. Prostě si celou noc jenom tak spí. Přestože mi jich bylo spíš líto, musí to být přece strašná nuda, celou noc prospat, lákalo mě to aspoň jednou vyzkoušet. Takže jsem se včera večer rozhodla, že to také zkusím. Pořádně jsem se večer v 19:45 od maminky nadlábla a slíbila si, že zkusím vydržet. Kolem deváté jsem usnula v košíku s myšlenkou vydržet!
Ale ne, tak se to bohužel nepovedlo, pomyslela jsem si, když mě za chvilku vzbudil obrovský, ale opravdu obrovský hlad. Trošku jsem hýkla na maminku a překvapilo mě, jak rychle přiskočila k postýlce. „Teda Amálka, ty jsi zlatíčko, ty jsi taková šikulka, ty jsi vydržela spinkat celou noc, to musíš mít broučku asi hladík, viď,“ chválila mě maminka, když mě vyndávala z postýlky. Co to říkala? Já spala celou noc? Vždyť to byla jenom chvilka? Přemýšlela jsem, zatímco jsem si pěkně plnila bříško. Teda, ale ten hlad by tomu odpovídal. Takže já jsem mami opravdu prospala celou noc, bez jediný sváči? Teda to jsem borec, kulila jsem očka a nemohla uvěřit, že jsem to fakt zvládla. Ale asi jo, maminka mě pořád chválila a říkala to i tatínkovi, že jsem prospinkala bez papaní celou noc. Takže další věc, kterou ovládám stejně jako dospěláci. Tak teď mě zase čeká vymýšlení, co se naučím dalšího.